MILA, KRÁTKÝ FILM OD CINZIE ANGELINIOVÉ
MILA, KRÁTKÝ FILM OD CINZIE ANGELINIOVÉ
KONVERGENCE
Sdílet tento příběh
V posledních dvou letech pandemie změnila způsob, jakým studia a umělci spolupracují. Deset let předtím, než se práce na dálku stala běžnou záležitostí, sestavila filmařka Cinzia Angeliniová globální tým v nezávislém virtuálním animačním studiu, kde vytvořili 3D animovaný krátký film Mila. Angeliniová a skupina 350 dobrovolných umělců ze 35 zemí pracovali více než 10 let, aby svou velkou vizi uskutečnili – bez rozpočtu. Sjednoceni produkcí v cloudu přinesli oceňovaný film, který vypráví dojemný příběh malé dívky žijící v chaosu války.
Cinzia Angeliniová (vlevo) a její matka na náměstí v italském Trentu Poskytla Cinzia Angeliniová.
Cinzia Angeliniová pochází z Milána, kde vyrůstala a slýchávala příběhy z matčina dětství během druhé světové války. Tyto příběhy inspirovaly její nezávislý film Mila. „Mojí mámě bylo během války pouhých 5 let a její rodné město Trento zažilo v roce 1943 těžké bombardování,“ říká Angeliniová. „Vždycky mluvila o tom, jak se cítila, když se blížily bombardéry. [Zkamenělá strachem] se nemohla pohnout ani utéct do úkrytu, dokud ji někdo nezvedl.“
Když byla Angeliniová v 90. letech mladou ženou, bosenská válka v ní vyvolala podobný dojem. „Tato hrůza se odehrávala velmi blízko Itálie, hned za Středozemním mořem,“ pokračuje. „Takže jsem vždycky chtěla udělat něco s animací, co by promluvilo proti konfliktům – zejména proti tomu, čím uprostřed války procházejí děti. To se stalo hlavní myšlenkou filmu.“
Nezávislý film Cinzie Angeliniové Mila vypráví příběh o zážitcích dítěte ze druhé světové války v Itálii. Poskytla Cinzia Angeliniová.
Angeliniová měla téměř dvě desetiletí zkušeností jako animátorka a vypravěčka, která spolupracovala s největšími filmovými studii včetně Dreamworks, Disney a Illumination, když se v roce 2009 rozhodla natočit Milu. Byl to osobní projekt s dvojím účelem: „Také jsem chtěla ukázat, že umím režírovat,“ říká. „Tehdy, když chtěla žena s přízvukem, žijící v Hollywoodu režírovat – neexistovalo příliš volných pozic.“
Mila byla vytvořena tak, aby znázorňovala zkušenosti dítěte během války způsobem, který přesahuje hranice jazyka i kultury. „Lidé se mě ptali, proč jsem Milu točila ve 3D místo 2D. Chtěla jsem publikum doslova ponořit do chaosu bombardování,“ říká Angeliniová. „Natáčet film ve 3D, bez rozpočtu, na vysoké úrovni kvality, byla bláznivá jízda – protože potřebujete spoustu lidí specializovaných na různá oddělení a velmi citlivé produkční řetězce.“
Dobrovolný umělec pracuje na akční scéně z filmu Mila. Poskytla Cinzia Angeliniová.
Když Angeliniová rozvíjela příběh Mily a sdílela jej s kolegy, zjistila, že se jim tato myšlenka líbí. „Lidé se mě začali ptát: ‚Takže děláme Milu?‘ Řekla jsem: ‚Ne, nemám rozpočet.‘ Řekli mi, že budou pracovat zadarmo.“ Ústním sdílením – mezi přáteli a přáteli přátel – se původní skupina 10 dobrovolníků nakonec rozšířila na více než 350 lidí ze 35 zemí.
„To je vlastně tajemství Milina úspěchu,“ říká Angeliniová. „Tolik stovek lidí to přimělo pracovat na projektu zadarmo, protože to bylo něco, co mohlo upozornit na tragédie dětí uprostřed války. Umělci jsou citliví lidé – pokud mají trochu volného času nazbyt, chtějí si vybrat projekt, který má co říct.“
Angeliniová a její tým zahájili cestu k vytvoření Mily v roce 2010. Díky práci s aplikacemi Maya a Arnold se „z toho stal se velký projekt s několika výpravami, efekty a téměř 300 komponentami,“ říká.
Třebaže nábor dobrovolníků byl snadný, řízení globálního, mnohojazyčného týmu ilustrátorů, designérů, animátorů a osvětlovačů nikoli. „Představte si produkční řetězec přes 35 zemí, s různým hardwarem a softwarem,“ říká Angeliniová. Producentka Andrea Emmesová se k projektu připojila hned zpočátku, aby pomohla zvládnout jeho složitosti.
Tým Mily společně vytvořil nezávislé virtuální animační studio – v době, kdy práce na dálku byla stále novinkou. Spojili sadu nástrojů pro spolupráci a komunikaci. „Na začátku komunikace probíhala přes e-maily a Skype,“ říká Angeliniová. „A začali jsme s fórem, které bylo ve stylu 90. let – velmi nepraktické a pomalé.“ Když si osvojili nové nástroje pro spolupráci v cloudu, například Slack a ShotGrid, když už byly k dispozici, „změnilo to všechno,“ říká.
Bylo však obtížné pro štáb dobrovolníků stanovit termíny. „Někteří lidé pracovali na jedné věci, někteří jich udělali sto,“ říká. „Zjistili jsme, že když pracujete s dobrovolníky, musíte vše vynásobit 10. Když někdo řekne, že něco zvládne za den, bude to 10 dní.“
Kvůli pomalému tempu bylo také obtížné držet krok s technologiemi. Projekt prošel upgrady softwaru a zaváděním nových a lepších nástrojů, ale aktualizace kompatibility, které by běžnému studiu zabraly týden, posunuly tým Mily o několik měsíců zpátky.
„Tehdy jsme si neuvědomovali, do jak bláznivé, nemožné a náročné věci jsme se pustili,“ říká Angeliniová. „Ale byla to jediná cesta – potřebovali jsme dobrovolníky a dobrovolníci byli po celém světě.“
Zavedení nástroje ShotGrid ke správě složité produkce bylo „rozhodně jedním z důležitých kroků, které měly pomoci produkční řetězec upevnit,“ říká Angeliniová. Poskytla Cinzia Angeliniová.
Angeliniová a tým Mily se překonali logistické a technické problémy a nadále získávali podporu pro film ústním sdílením, prostřednictvím crowdfundingu, a dokonce i TEDx Talk. „Mnohokrát jsem od náhodného cizince dostala vzkaz s jeho osobním příběhem,“ říká Angeliniová. „Protože jsem věděla, že lidé v tento projekt opravdu věřili, nemohla jsem v žádném případě přestat.“
Společnost Autodesk k projektu přidala ke konci roku 2017 a poskytla licence na produkty Maya a Arnold, aby členové štábu z celého světa mohli pracovat se stejným softwarem. Pomocí softwaru pro sledování produkce ShotGrid tým vytvořil cloudové virtuální studio, které umožňovalo efektivnější správu produkčního řetězce a zjednodušení komunikace.
Zaměstnavatel Angeliniové, společnost Cinesite, nabídla, že pomůže s dokončením Mily během plánované přestávky mezi hlavními studiovými produkcemi v roce 2019. „Po 10 letech jsme Milu během 11 měsíců konečně dokončili,“ říká.
Náhled filmu (2:07 min) znázorňuje Miliny zážitky během bombardování náměstí v Trentu. Poskytla Cinzia Angeliniová.
Film Mila byl dokončen v lednu 2021 a je věnován dětem, které trpí následky války. Příběh sleduje malou dívku, která během bombardování Trenta přijde o svůj domov a rodinu. S pomocí mladé ženy, která jí přijde na pomoc, Mila zkázu přežije a její představivost a optimismus roznítí naději na nový život.
Film bez dialogů sděluje emocionální váhu příběhu prostřednictvím výrazných postav, bohatých vizuálních prvků a hudby. Společnost UNICEF Italia se připojila k více než 30 sponzorům na podpoře filmu Mila s odvoláním na „sílu univerzálního jazyka, který utváří umělci z celého světa“.
V letech 2021 a 2022 Mila navštívila řadu filmových festivalů včetně návratu na filmový festival v Trentu. Film získal více než 30 ocenění a další jistě přijdou.
Scéna z filmu znázorňující bombardování náměstí v Trentu. Poskytla Cinzia Angeliniová.
Dalším velkým cílem produkce bylo na oplátku pomoci týmu dobrovolníků – pomoci jim učit se, navazovat kontakty a získat práci. „Samozřejmě byli uvedeni v titulcích,“ říká Angeliniová. „Uspořádali jsme také odborné vedení, aby studenti, kteří se k nám přidali, mohli úzce spolupracovat se supervizory, kteří měli 15leté zkušenosti ve velkých studiích. Řada dobrovolníků se dvěma nebo třemi lety zkušeností v oboru využilo svou práci na Mile k získání dalších zakázek. Stala se z nás velká nálevka.“
Film znamenal také zlomový bod v kariéře autorky. „Tolik mi toho dal, ještě předtím, než byl hotový,“ říká Angeliniová. „Když mi Cinesite pomáhala s Milou, požádali mě, abych režírovala jejich další film, HitPig z produkce Aniventure [se zkušeným animátorem Davidem Feisem jako spolurežisérem]. A to díky Mile – a také díky zkušenostem, které jsem během těch 10 let získala.“
Titulní postava filmu Mila s matkou ve šťastnější době. Obrázek poskytla Cinzia Angeliniová.
Teď, když je Mila hotová, chce Angeliniová přinést emocionální dopad filmu divákům všude na světě. „Získávání ocenění je samozřejmě skvělé, ale mým cílem je podělit se o film s co největším počtem lidí,“ říká. „Když jsem tento projekt začínala, začala válka v Sýrii. A teď se do Afghánistánu vrátil Taliban. V lidské povaze je proti sobě bojovat, ale doufám, že příští generace bude citlivější.“
Právě příští generaci chce Angeliniová oslovit nejvíce. „Třeba ten film uvidí dítě,“ říká. „Budoucí diplomat nebo politik – někdo, kdo se bude muset rozhodnout, zda stiskne nebo nestiskne velké červené tlačítko. A možná si vzpomene na snímek z Mily a zamyslí se.“